Jak vybrat naviják

Kolik je různých parametrů, tolika způsoby lze navijáky rozdělovat. V následujících řádcích se budeme věnovat třem základním typům dělení – podle konstrukce, podle typu brzdy a podle techniky či cílové ryby. Dále se navijáky dají rozlišovat podle velikosti a kapacity vlasce, počtu ložisek, brzdné síly, převodového poměru, použitého materiálu jednotlivých částí (a od toho se odvíjející hmotnosti) atd.

Dominantní kategorií v tomto dělení jsou smekací navijáky, které jsou nejpoužívanější a i nerybář si pod pojmem „naviják” nejčastěji vybaví tento typ. Tato konstrukce se vyznačuje pevnou cívkou, jejíž osa je položena rovnoběžně s vlascem. Okolo cívky se při navíjení otáčí rotor a přes rolničku navíjí vlasec na cívku. Pomocí nastavitelné brzdy lze regulovat sílu potřebnou k prosmeknutí cívky a tím dovolit rybě v kritické chvíli odvinout vlasec a vyhnout se tak přetržení a ztrátě úlovku. Smekací naviják je při uchycení na prut v pozici pod prutem, klička se většinou dá našroubovat na levou i pravou stranu. V různých obměnách se používá na většinu rybářských technik, viz kapitola dělení podle techniky.

Druhou variantou konstrukce jsou multiplikátory. Tyto navijáky mají otočnou cívku, jejíž osa leží kolmo k samotnému vlasci. Multiplikátory nemají rotor, klička přes převody otáčí přímo samotnou cívkou. Tyto navijáky jsou často velmi robustní, mají silnější brzdy a odolnější vnitřní mechaniku. Proto se s nimi nejčastěji setkáváme při lovu sumců nebo při mořském rybolovu, kde jsou síla a odolnost klíčové. Tyto navijáky se při rybaření používají nad prutem a kličku nelze přehodit na druhou stranu – při výběru je tedy třeba rozlišovat multiplikátor pro leváky a praváky. Na trhu lze narazit na velké mořské multiplikátory, které jsou vybaveny i elektronickými součástmi, jako je pomocný motorek, popř. displej ukazující počet metrů odvinutého vlasce. Samostatnou podkategorií jsou menší multiplikátory na lov dravých ryb na přívlač, tzv. odhozové, vláčecí nebo také baitcastové multiplikátory.

Samostatně si dovolím uvést muškařské navijáky, jejichž konstrukce se natolik liší od předchozích dvou, že si dle mého zaslouží pozornost. Tyto navijáky se rovněž používají pod prutem, slouží pro uložení muškařské šňůry a backingu, klička je uchycena přímo na cívku bez převodů a i u těchto navijáků se setkáváme s brzdou, která zejména u větších úlovků hraje svou důležitou roli. U většiny muškařských navijáků se dá po sejmutí cívky otočit jednocestné ložisko a další prvky na ose cívky, aby byl naviják vhodný jak pro leváky, tak pro praváky.

Prakticky všechny dnešní modely jsou již vybaveny jednou nebo i více brzdami. Její funkci jsme si podrobněji vysvětlili výše u popisu smekacích navijáků. Dle toho, kde je ovládání brzdy umístěno pak můžeme rozlišovat 4 hlavní typy navijáků.

Navijáky s přední brzdou mají, jak název napovídá, ovládání brzdy v přední části – přímo nad cívkou. Utažením ovládací matice zvyšujeme tření ve vnitřním diskovém mechanismu a cívka se tak protáčí až za vyvinutí větší síly. Při povolení brzdy je tomu naopak. Pokud u tohoto typu navijáku potřebujeme sundat cívku, je zpravidla potřeba brzdu úplně povolit, až ji vyšroubujeme z osy cívky a poté až lze cívku sundat. Všeobecně tento typ brzdy platí za snadno přístupný a jednoduchý na ovládání, dostatečně silný, spolehlivý a velmi přesně nastavitelný.

Na stejném principu brzda funguje u navijáků se zadní brzdou, avšak její ovládání se nachází na opačné straně navijáku, a to na přechodu patky a těla navijáku. Pro sejmutí cívky u tohoto typu stačí zpravidla stisknout tlačítko, které je na vrchní straně cívky a poté celou cívku sejmout z osy. Citlivost zadní brzdy je v dnešní době multidiskových mikrometrických brzd srovnatelná s předními brzdami, avšak zadní brzdy mohou být méně odolné a poskytovat menší brzdnou sílu. Jsou vhodnější pro lov menších druhů ryb, a tak jsou populární zejména u dětí či naopak starších rybářů, kteří jsou na tento typ brzdy zvyklí z minulosti.

Trochu speciální jsou navijáky s bojovou brzdou. V principu se jedná o naviják se zadní brzdou, která je ale dovybavena ještě jedním otočným prstencem s páčkou. Tímto ovládacím prvkem je rybář schopen brzdu velmi rychle a snadno povolit nebo naopak utáhnout pouze jedním prstem. Výhodu bojové brzdy oceníme při rychlém výpadu ryby, kdy mohou rozhodovat okamžiky a rychlost je v takovém momentu klíčová.

Na trhu se setkáme ještě s navijáky s volnoběžnou brzdou. Tyto modely jsou vybaveny kombinací přední a zadní brzdy, mezi kterými lze přepínat pomocí páčky na těle navijáku. V praxi s tímto navijákem rybaříme tak, že přední brzdu máme dotaženou tak akorát na souboj s rybou a zadní brzdu máme spíše povolenou. Po nahození a usazení prutu ve stojanu či vidličkách přepneme naviják na zadní brzdu. V tomto stavu nehrozí, že by nám nečekaně prudký záběr stáhl prut do vody, neboť ryba si může víceméně volně odvíjet vlasec z cívky (pozor, pokud je brzda příliš povolená, může se vlasec při rychlém odvíjení zamotat a vytvořit nepříjemné klubko uzlů). Poté, co vezmeme prut do ruky, stačí před zaseknutím přepnout páčku na přední brzdu či otočit kličkou, dokud se brzda otočením sama nepřepne, zaseknout a začít rybu zdolávat s jistotou v podobě přední brzdy nastavené na souboj.

U multiplikátorů, speciálně pak těch castingových, se setkáváme s kombinacemi brzd, kdy kromě soubojové brzdy rovněž mají tyto navijáky jednu či více brzd dobržďujících cívku při náhozu, aby se nám překotným roztočením cívky nezamotal vlasec či šňůra a nevytvořilo se tolik známé a nepříjemné „ptačí hnízdo”. Tyto brzdy jsou většinou založeny na odstředivém či magnetickém principu.

Pro lov určitých druhů ryb konkrétními technikami je dobré mít vybavení, které je k dané technice svými parametry patřičně uzpůsobeno. Rybařit se samozřejmě dá i s univerzálními navijáky, většinou tak vypadá začátek každého rybáře. Ale i v tomto případě je to jako se vším, co je univerzální – vždy se jedná o kompromis. Jak se rybářův styl zlepšuje a začíná se specializovat, mělo by se stejným směrem vyvíjet i jeho vybavení.

Nabídka kaprových navijáků odpovídá popularitě této techniky. Pro lov kaprů se používají nejčastěji smekací navijáky s přední či volnoběžnou brzdou o velikosti 5000–14000. Velikost navijáku a tím i kapacitu cívky je vhodné přizpůsobit tomu, zda budeme lovit ze břehu na vzdálenosti do 150 metrů či zavážet naše montáže ze člunu, kde se můžeme dostat až na stovky metrů potřebné kapacity. Při stahování takto daleko zavezené nástrahy může být výhodou vysoký převodový poměr, který stažení montáže urychlí. Správně zvolený naviják v kombinaci s ostatním vybavením je schopen významně prodloužit délku náhozu. Široká mělká velkokapacitní cívka se správným ukládáním vlasce je zárukou té největší vzdálenosti.

U přívlačových navijáků pro lov dravců převládají opět smekací modely s přední brzdou, avšak není zde potřeba tak velká zásoba vlasce jako u kaprových navijáků. Při přívlači nahazujeme řádově na desítky metrů, tomu by měla odpovídat i velikost navijáku v rozmezí 1000–4000. Jelikož s přívlačovou sestavou nahazujeme prakticky neustále a rovněž se podél revíru častěji přesouváme, je dobré v tomto případě brát v potaz i hmotnost navijáku. Investice do kvality se v tomto případě vyplatí, přívlačové navijáky se při rybolovu prakticky nezastaví, takže i počet a kvalita ložisek a celková plynulost chodu mohou lov dravců velmi zpříjemnit. Důležitý může být i převodový poměr, jež v kombinaci s rychlostí navíjení ovlivňuje rychlost vedení nástrahy. Pro tuto techniku se používají i castingové multiplikátory nebo navijáky s bojovou brzdou.

Na trhu se postupně objevuje více a více modelů feederových navijáků. Velikostně bych je zařadil do rozmezí 2000–5000 – to se odvíjí od vzdálenosti, ve které chceme rybařit. Často mají tyto navijáky širokou a mělčí cívku, která tolik neničí vlasec a náhozy jsou s ní delší. Pro těžší feederový rybolov se dají použít i menší navijáky s volnoběžnou brzdou. Můžeme se u těchto modelů setkat s dvojitou kličkou, která je sice lépe vyvážená, ale zvyšuje celkovou hmotnost.

Navijáky na plavanou kombinují vlastnosti z přívlačových a feederových navijáků. Opět se jedná o rybolov na kratší vzdálenosti a často držíme prut neustále v ruce, takže by tomu měla odpovídat velikost 1000–4000. Pro zachování kvality vlasce a snadné nahazování do dálky mívají mělkou cívku. I zde se můžeme setkat s dvojitou kličkou.

Pro lov sumců je nezbytné dbát na celkovou odolnost a robustnost navijáku, co nejsilnější brzdu (není výjimkou brzdná síla 10 a více kilogramů) a větší velikosti, protože používáme silnější vlasce a šňůry, které se musí vejít na cívku. Na sumce se nejčastěji volí smekací navijáky s přední brzdou ve velikosti od 6000 výše nebo multiplikátory – záleží, jakou metodou sumce chytáme.

Navijáky na mořský rybolov se konstrukčně prakticky neliší od navijáků sladkovodních. Na rozdíl od nich však disponují technologiemi a použitými materiály s dostatečnou odolností proti nepříznivým vlivům, jež mohou u mořského rybolovu nastat. Zejména je to odolnost vůči slané vodě a ochrana proti vniknutí drobných částic, např. písku. Podle techniky se opět navijáky liší – obdobně jako u technik sladkovodních. Je totiž samozřejmě rozdíl, zda chytáte z písečné pláže, z lodi či například z útesu. Všeobecně se nejčastěji používají velké smekací navijáky s přední brzdou a velké multiplikátory.

Před výběrem nového navijáku je tedy nezbytné si ujasnit, jakým způsobem se ho chystáte používat. Pomocí rad a rozdělení výše by mělo být snadné si širokou škálu nabídky podstatně zúžit a ve finálním kroku je samozřejmě třeba zohlednit i finanční stránku, design produktů a další. Přeji šťastnou ruku při výběru a ať vám nové vybavení u vody působí hlavně radost!