Úvod do drezury

Drezuru rozdělujeme do několika dalších skupin, které se systematicky věnují různým zaměřením koně a jezdce. Rozlišujeme tedy klasickou drezuru jezdeckého koně, drezuru parkurového koně, dále pak drezuru policejního koně, westernovou drezuru, cirkusovou nebo vozatajskou drezuru atd. Obecně se ale tímto pojmem rozumí klasická, sportovní drezura, které se budeme věnovat později.

Chcete-li si drezuru vyzkoušet, nebojte se s ní začít i přesto, že nemáte typicky drezurního koně. Veškerý výcvik totiž vede k uvolnění jezdce, k naučení správného používání pomůcek, ale také k uvolnění koně prostřednictvím náročné gymnastické práce v kavaletách. Trénink drezury oceníte při parkurových soutěžích zaměřených na styl, při stále oblíbenější disciplíně working equitation, ale také při rekreačním ježdění. Základní drezurový výcvik totiž zajistí větší jistotu v sedle, jemnějšího jezdce, který zvládne vyřešit i karamboly všedních dní, a dobře ovladatelného koně. Jedním z obrovských benefitů je také zlepšování důvěry mezi koněm a jeho jezdcem.

Drezura je velmi obtížná disciplína, která má za úkol co nejlépe ukázat vznešenost koně a jezdeckého umění člověka. Víc než jinde u ní platí, že chybí-li soulad těchto dvou, krása disciplíny nemůže vyniknout.

Zaměříme-li se na základ klasické drezury, která se v roce 1912 zapsala na seznam disciplín olympijských her, zjistíme, že jde o jezdecké umění, jehož hlavním cílem je předvést koně ve všech chodech a pomocí nepatrných a jemných pohybů jezdce splnit dané cviky drezurních úloh v různých stupních obtížnosti. Jezdí se uvnitř drezurního obdélníku, který lemují různá písmena. Ta jezdci slouží jako body pro lepší zapamatování trasy, úloh a cviků v daném místě. Pro rozhodčí zase slouží pro kontrolu přesnosti provedení cviku dané úlohy.

Jezdecká drezura podléhá přísnému hodnocení. Každý cvik je hodnocen na stupnici od 0 do 10 bodů, přičemž známka 10 je nejlepší. Sečtením všech známek se vypočítá procentuální výsledek, který určuje konečné umístění soutěžících. Hodnotí se, mimo jiné, také celkový dojem ze soutěžní dvojice koně a jezdce.

Drezura může být v tomto ohledu nespravedlivá. Vždy totiž záleží na subjektivním hodnocení jednotlivých rozhodčí (dle stupně obtížnosti soutěže ji hodnotí 1–5 rozhodčích) a jejich pohledu na správnost provedení cviku. Známky se proto často výrazně liší a mohou podstatně ovlivnit konečný výsledek a umístění v soutěži.

Dosáhnout v drezurních úlohách vysokého skóre není vůbec jednoduché a skóre se může měnit závod od závodu. Jeden z nejslavnějších drezurních párů, nizozemský jezdec Edward Gal a jeho hřebec Totilas, v červnu roku 2009 skončili hodnocením 79,14 %. Dva měsíce poté se Totilas stal prvním koněm, který na evropském šampionátu ve Windsoru překonal v hodnocení hranici 90 %. Totilas následně pokořil několik světových rekordů a získal tři medaile na FEI Světových jezdeckých hrách v roce 2010.

Nebojte se drezuru vyzkoušet. Užijete si spoustu legrace a vy i váš kůň se přiučíte novým dovednostem. Přeji krásné drezurní začátky i úspěchy!