Minimální parametry plaveckých škol

Pro začátek je důležité říct, že poskytovatel plavecké výuky by měl být držitelem vázané živnosti. Škole by měl v každém případě garantovat kvalifikaci a bezúhonnost všech svých pracovníků. V tomto článku se však budeme věnovat zejména minimálním parametrům, za kterých by měla probíhat samotná plavecká výuka. Tyto parametry by měly žákům zajistit přijatelné podmínky pro získání plavecké kompetence, jakožto souboru znalostí, dovedností a postojů, které umožní úspěšně zvládat úkoly a situace spojené s plaváním a vodním prostředím obecně.

Pro výuku školního plavání pro děti na prvním stupni je vhodný bazén obdélníkového tvaru o délce 12 metrů a šířce 6 metrů s hloubkou alespoň 130 cm. Tato velikost je ideální pro trénování základních plaveckých dovedností. Bazén v dětech nevzbuzuje obavy a jeho rozměry jsou dostatečné pro paralelní výuku dvou skupin dětí, tedy až 24 žáků. Jedná se však o bazén nedostatečně velký pro výuku plavání zdatnějších plavců a dětí staršího školního věku.

Výuka dětí mladšího školního věku by neměla probíhat na straně bazénu s hloubkou větší než 3 m. Naopak v bazénech mělčích než 120 cm nelze provádět některá nezbytná specifická plavecká cvičení a nácviky základů potápění. U příliš hlubokých bazénů není možné skenovat dno a instruktor může jen obtížně řešit nenadálé krizové situace – potopit se pro tonoucího apod. Probíhá-li výuka ve větších bazénech (například 50m), je vhodné využívat šířku bazénu, případně rozdělit dráhy. Velké bazénové haly totiž často působí dětem stres, a tak je v průběhu výuky na velkých bazénech nutné sledovat projevy strachu a úzkosti, zejména u nejmenších neplavců. Pokud výuka naopak probíhá na bazénu kratším než 12 m, dochází k prostojům, srážkám při plavání a není možné trénovat s dětmi prvky vytrvalosti. U bazénů nepravidelného tvaru mají žáci ztíženou orientaci, obtíže s udržováním správného směru, problémy s rozpoznáváním hranic bazénu a hrozí srážky s ostatními plavci nebo s okraji bazénu.

Pro celoroční výuku je vhodný krytý bazén s teplotou 25 °C a okolní teplotou okolo 25 °C. Ve výjimečných případech lze výuku školního plavání provádět ve venkovním bazénu. Je však nutné zvážit všechna rizika spojená s nestabilními podmínkami. Výuka plavání může být problematická zejména v podzimních a jarních měsících. Voda chladnější než 25 °C může působit žákům svalové křeče, zvyšuje jejich úzkost a stres. Hrozí prostydnutí a následné onemocnění. Žáci se během výuky cítí méně komfortně, což jim brání v soustředění na zlepšování plaveckých dovedností. Teplota bazénu vyšší než 30 °C může naopak způsobovat přehřátí organismu, dehydrataci a celkové nepohodlí.

K dispozici musí být šatny a sprchy s oddělenými prostorami pro chlapce a dívky, včetně uzamykatelných skříněk. Pokud není možné šatny uzamknout, měla by být zajištěna ochrana věcí jiným způsobem (například přítomností šatnáře/šatnářky nebo zamknutím společných šaten).

Kromě bazénu by v prostorách výcviku měly být také vhodné prostory pro rozcvičku a odpočinek. Pokud bazén nedisponuje skluzavkou, relaxační zónou či jinými zábavně-relaxačními prvky pro závěrečné části hodin, pestrost výuky může být zajištěna jiným způsobem.

Bazén musí odpovídat bezpečnostním a hygienickým standardům. V bazénu a jeho okolí je nutné odstranit všechny nebezpečné prvky. V prostoru musí být pravidelně prováděn úklid a odvětrávání pro eliminaci výskytu volného chlóru.

Při výuce plavání se používá základní plavecké vybavení. Tedy plavecké brýle, plavecké čepice, malé destičky, velké pontony, Odkaz žížalky, potápníky apod.

Maximální počet žáků na jednoho instruktora při výuce plavání je 12. Menší skupiny umožňují instruktorům věnovat více času a pozornosti jednotlivým žákům, což vede k rychlejší adaptaci a celkovému zrychlení osvojování plaveckých dovedností. Nedostatek kvalifikovaných instruktorů či vyšší počet žáků na jednoho instruktora způsobuje snížení pozornosti u žáků, jejich pomalejší pokrok, zvýšení rizika nebezpečných situací a nižší kvalitu výuky celkově.

Základní plavecká zdatnost

Instruktoři musí zvládnout předvést základní plavecké techniky a vysvětlit dětem prováděná cvičení. Instruktor plavání by měl být schopen vlastními silami, včas a správně zakročit v krizových situacích. V případě, že nedisponuje alespoň základní plaveckou zdatností, hrozí riziko fatálních následků při nezvládnutí krizových situací.

Instruktoři jsou při výuce povinni dozorovat rozcvičku, kontrolovat správnost provedení cviků a opravovat žáky. Rozcvička je nedílnou součástí každé hodiny a měla by být prováděna před každou lekcí. Pokud rozcvička chybí nebo je prováděna špatně, dochází k adaptování nesprávných návyků při sportování a zvyšování rizika zranění. Součástí výuky musí být také adaptační cvičení a cvičení zaměřená na dýchání. Pokud chybí nebo jsou prováděna nedostatečně, není možné přistoupit k nácviku složitějších plaveckých dovedností.

Instruktoři musí mít k dětem partnerský přístup. Díky přehledné nonverbální komunikaci a partnerské verbální komunikaci dokáží kvalitní instruktoři odbourat u dětí strach z vody. Rychlé adaptaci na vodní prostředí napomáhá pozitivní motivace žáků, která umožňuje dětem začít vnímat plavání jako příjemnou aktivitu.

Arogantní a nadřazený přístup, vyhrožování, neúměrné trestání, nálepkování, ponižování, zesměšňování a moralizování není přípustné.

Pro úspěšné zvládnutí výukového procesu je třeba přizpůsobit se individuálním potřebám žáků, jejich schopnostem, úrovni dovedností a tempu učení. V ideálním případě všichni žáci dosáhnou svého maximálního plaveckého potenciálu.

Správné nastavení parametrů pro výuku

U koncentrované výuky probíhá výuka plavání maximálně v režimu 2krát denně v max. 90 min. dlouhých lekcích (nikoli např. 3krát denně).

U průběžné výuky probíhá výuka v režimu minimálně jednou týdně (nikoli jednou za 14 dní) v maximálně 90 min. dlouhých lekcích.

Jeden cyklus výuky, tedy 20 lekcí, obsahuje jednu lekci záchrany a sebezáchrany.

Optimální parametry

V článku jsme se doposud věnovali parametrům, které jsou pro základní fungování plaveckých škol naprosto nezbytné. Jaké jsou ale optimální parametry? Jak by vše mělo vypadat, aby bylo v rámci plaveckých škol možné zajistit tu nejlepší možnou výuku?

Optimální parametry zahrnují například prostorové zajištění bazénu o délce 15–25 metrů a šířce 8 metrů s různými hloubkami. To umožňuje dostatečnou variabilitu při výuce jak slabších, tak pokročilejších plavců. Krytý bazén s možností vytápění s teplotou vody 27–30 °C a okolní teplotou 28–31 °C poskytuje stabilní podmínky pro trénink nezávisle na počasí. V případě výuky žáků se speciálními potřebami je nutné zajistit také bezbariérový přístup. V ideálním případě by prostor bazénu měl disponovat skluzavkami, relaxačními zónami a prvky, které podporují kreativitu a sociální dovednosti žáků.

Pro zajištění komplexní a zábavné výuky by měly být při lekcích používány pomůcky zahrnující nejen základní plavecké vybavení. K ozvláštnění hodin je možné zařadit také potápěčské brýle, šnorchly, plavecké packy, ploutve, plovací vesty a nafukovací panny pro výuku první pomoci. Pro podporu motivace žáků a zamezení stereotypizace výuky existuje velké množství vodních hraček a hravých didaktických materiálů. Pro sledování pokroku u zdatnějších plaveckých skupin je vhodné využívat i elektronické pomůcky pro měření času a výkonu.

Pro zajištění těch nejlepších podmínek je nutná přítomnost dostatečného počtu kvalifikovaných učitelů. Ideálně v poměru 1 učitel na 8–10 žáků. Učitelé by měli mít nadprůměrnou plaveckou zdatnost a odbornou způsobilost pro výuku žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Pro udržení vysoké kvality výuky jsou také nezbytná průběžná odborná školení zaměřená na dětskou psychologii, bezpečnost a první pomoc.

Před každou lekcí by měla být prováděna kvalitní a funkční rozcvička. Ta by měla zahrnovat adaptační cvičení a cvičení zaměřená na dýchání. Učitelé by měli chodit s nejslabšími žáky do vody, aby jim poskytli potřebnou podporu a pomohli jim vybudovat důvěru a pocit bezpečí. Je také třeba klást důraz na individuální přístup, různorodost ve výuce a pozitivní motivaci žáků. Kromě plavání samotného je do hodin třeba zařadit také hry a aktivity pro rozvoj týmové spolupráce, výuku vícero plaveckých technik a způsobů, výuku skoků a pádů do vody a základy potápění.

Školní plavání hraje důležitou roli v rozvoji, a to především u prvostupňových dětí. Plavecké školy by měly poskytovat co možná nejkvalitnější výuku a přispívat k pozitivnímu vnímání vodního prostředí. Kvalitní výuka plavání napomáhá s budováním zdravějších návyků. Děti díky ní mají nejen lepší plavecké dovednosti, ale také pozitivní vztah k zdravému životnímu stylu a pohybu obecně. Všechny zmíněné parametry najdete u plaveckých kurzů v ZŠ PRO DĚTI, které si můžete prohlédnout na ZŠ PRO DĚTI.