Jak pečovat o kolo 3/3: Výměna dílů

Jedním z nejdůležitějších bezpečnostních prvků je bezpochyby brzdový systém. Jeho kontrola a případná výměna je tedy nezbytnou součástí údržby jízdního kola. Brzdový systém musí být v pořádku a správně fungovat. Proto pokud si na jeho kontrolu či výměnu sami netroufáte, neváhejte se obrátit na odborný servis. 

Mechanické V-brake brzdy – u tohoto typu je výměna poměrně snadná. Stačí brzdový špalek namontovat do brzdových čelistí a vycentrovat jej na střed ráfku tak, aby dosedal celou plochou. Poté samozřejmě musíme vše pečlivě dotáhnout. Dalším typem v této kategorii jsou excentrické špalíky. Rozdíl je v tom, že nemají dřík na středu gumové botky. Tento typ se nasazuje kratší stranou vpřed po směru jízdy a to jak u přední, tak u zadní brzdy. Přední strana brzdového špalíku by měla být přibližně o 1 mm blíž k ráfku než zadní z důvodu postupného brzdění, eliminace vibrací vidlice nebo nepříjemného vrzání při brzdění.

Mechanické (lankové) kotoučové brzdy – tento typ brzd je zpravidla jednopístový. To znamená, že z jedné strany brzdového třmenu je destička v pevném nepohyblivém uložení, které lze nastavovat pouze příslušným klíčem, a z druhé strany je pohyblivý píst. Ten je tahem lanka vytlačován k brzdovému kotouči. Výměna destiček v brzdovém třmenu je velice snadná. Abychom se dostali k brzdovému třmenu, musíme nejprve sundat kolo. Potom nám již nic nebrání uvolnit brzdové destičky. Tady záleží, od jakého výrobce destičky jsou. Podle toho mohou být ve třmenu drženy buď magnetem, nebo závlačkou (tzv. pojistným šroubem) protaženou skrz třmen v horní části destiček. Výměna není všechno, a proto musíme v této fázi myslet i na čistotu. Takže zkontrolujeme, zda je třmen čistý, a pokud ne, vlhkým hadříkem ho očistíme. 

Po demontáži a vyčištění přichází na řadu nasazení nových destiček. Nejprve musíme na páčce třmenu povolit brzdové lanko, abychom získali prostor pro nové destičky, které oproti starým mají více brzdného materiálu. Vložíme destičky a zajistíme je ve třmenu. Poté namontujeme zpět kolo a seřídíme lanko na brzdové páce třmenu tak, aby krok brzdy byl dokonalý. Na závěr nezapomeneme všechno pořádně dotáhnout. 

Mechanické kapalinové brzdy – u tohoto typu máme dvoupístkové nebo, ve výjimečných případech, čtyřpístkové třmeny. To znamená, že z každé strany třmenu je pístek, který je vytlačován buď kapalinou DOT, nebo minerálním olejem směrem ke kotouči.

Upozornění: Obě tyto kapaliny jsou velmi snadno zaměnitelné. Dejte si tedy pozor, jakou kapalinu brzdový systém u vašeho kola vyžaduje. 

Následná výměna je v tomto případě dost podobná procesu u mechanických třmenů. Sundáme kolo z rámu nebo vidlice pro lepší přístup ke třmenům, uvolníme zajištění destiček a ze třmenu je vyjmeme. Jelikož nové destičky ještě nejsou „ojeté“, je na nich samozřejmě více brzdného materiálu, než na těch starých. Proto bude pravděpodobně potřeba pístky zatlačit malinko zpět do třmenu. K tomu nám dobře poslouží například roztahovák pístků nebo větší plochý šroubovák. 

Můj tip: Při výměně destiček zároveň kontrolujeme těsnění brzdové soustavy. „Vychytávka“, která nám pomůže lépe netěsnosti odhalit, je sledování nalepeného prachu a nečistot. Ty se totiž většinou usazují právě v místech případného úniku kapaliny. 

Upozornění: Nezapomínejte, že po vyjmutí kola, potažmo kotouče ze třmenu, nesmíte stlačit brzdovou páčku hydraulické brzdy. Tím by se mohly vytlačit brzdové pístky a hrozil by únik a následné zavzdušnění celého systému. 

Dalšími složkami jízdního kola, které mohou jednou za čas vyžadovat výměnu, jsou části bezprostředně zajišťující pohon kola. Jedná se o řetěz a kazetu nebo volnoběžku. K jejich výměně budeme potřebovat nýtovač řetězu nebo kleště na rychlospojku řetězu. Pokud ani jedno nemáte, nevěšte hlavu, postačí vám i staré dobré kombinačky. Ty totiž využijeme hned na začátku, a to na rozpojení rychlospojky. Pokud řetěz není spojen rychlospojkou, nebo ji nemůžeme najít, přichází na řadu nýtovačka. Tou roznýtujeme jakýkoliv článek řetězu a celý ho sundáme. 

Nový řetěz je většinou potřeba zkrátit. Správnou délku zjistíme buď podle starého řetězu, nebo tímto způsobem: řetěz navlečeme na největší pastorek na kazetě a na největší převodník, neprovádíme ho při tom přehazovačkou. K této délce přidáme ještě dva články řetězu. U řadicích systémů s jednopřevodníkem bývají pravidla na krácení řetězu odlišná. Po zkrácení můžeme nový řetěz nasadit. Řetěz provlečeme přehazovačkou a dáváme při tom pozor na správné provedení ramínkem přehazovačky. Zároveň musíme dbát na to, aby řetěz byl v kontaktu pouze s kladkami přehazovačky a pastorkem na kazetě. Dále vedeme řetěz přes nejnižší převod na kazetě a skrze přesmykač na nejmenší převodník. Pokud bychom chtěli získat více prostoru na spojení řetězu, můžeme ho shodit mimo převodníky k rámu kola. Řetěz následně zase spojíme rychlospojkou nebo nýtem. Tento spojovací materiál většinou bývá součástí balení. Respektujeme vždy doporučení výrobce řetězu a dle toho využijeme konkrétní technologii. U řadících systémů s jednopřevodníkem musíme také respektovat směr rychlospojky, který je vždy vyznačený šipkou.

Montáž rychlospojky provedeme vložením jejích ramínek do protilehlých stran řetězu. Zde se projeví důležitost jeho zkrácení na začátku procesu. Řetěz totiž musí být zkrácen tak, aby na obou stranách zůstal vnitřní článek. Dále nasadíme čepy rychlospojky do dírek v ramínkách a zatažením spojku zapneme. Jinou možností upevnění místo spojky může být prodloužený čep. Zde se postup trochu liší – zkrátíme řetěz tak, aby na jedné straně byl vnitřní článek a na druhé vnější. Poté vložíme čep do článku řetězu a pomocí nýtovače ho zatlačíme do řetězu. Zde opět přichází na řadu kleště, jejichž pomocí ulomíme vodicí část čepu. Po zalomení musí čep obě strany řetězu přesahovat rovnoměrně. Nýtovat doporučuji směrem ke kolu, aby nýtovači nepřekážel výplet kola. 

Spojením to ale ještě nekončí. Na závěr musíme zkontrolovat chod článků. Může se totiž stát, že nějaký článek, většinou ten, který jsme nýtovali, bude zatuhlý a bude třeba jej rozpohybovat. To provedeme tak, že sousední články okolo zatuhlého uchopíme a palci se do nich zapřeme přiměřenou silou. Střídavě je ohýbáme směrem od sebe a k sobě. To opakujeme, dokud není chod článku volný v plném rozsahu. 

Na výměnu částí řadicího nebo brzdného vedení budeme potřebovat štípací kleště, imbusový klíč (nejčastěji 5 mm, někdy i 4 mm) a pilník, případně brusku. Potřebujeme samozřejmě i nové díly. Při výběru vedení se setkáme s více druhy lanek i bowdenů. Řadicí lanka bývají široká 1,2 mm s koncovkou cca 4 mm. Ta nejlevnější jsou pozinkovaná, kvalitnější jsou nerezová, a ta nejkvalitnější bývají teflonová.

Bowdeny k řazení se nejčastěji využívají 4 mm široké a tvořené přímými pruty, aby byly co nejtvrdší a nepružily. Poslední součástkou jsou koncovky. Ty zajišťují optimální chod a utěsnění vedení. V případě, že potřebujete vyměnit pouze vedení, ale koncovky máte v pořádku, dají se znovu použít i ty staré. Volitelným doplňkem jsou korálky, které se používají na upevnění delších volných segmentů lanka, aby necinkala o rám.

Nejprve nastříháme segmenty bowdenů, vždy podle délky těch starých. Dáváme přitom pozor, aby jejich délka byla dostatečná na plné otočení řídítek a aby se u přehazovačky nezalamovaly. Na druhou stranu nesmí být ani příliš dlouhé, pak se ztrácí jejich účinnost a zvyšuje se tření. Po nastříhání ještě opracujeme a zarovnáme jejich konce, ideálně pilníkem nebo již zmiňovanou bruskou. Také musíme zprůchodnit vnitřní bužírku bowdenu pro lanko, k čemuž nám poslouží jakýkoliv tenký špičatý předmět. 

Nyní již nastává fáze samotné výměny. Nejprve musíme z kola sundat staré vedení. To provedeme tak, že si přeřadíme na nejmenší pastorek a nejmenší převodník a uvolníme lanka z přehazovaček. Na nejnižší stupeň řadíme proto, že to je v podstatě jediná poloha, ve které je možné řadicí lanko měnit. Uštípneme koncovku lanka, sundáme bowdeny, lanko zatlačíme do řazení a vytáhneme z páčky řazení. U některých typů řazení je otvor na výměnu lanka volný, u jiných je zakrytý plastovou záslepkou na závit.

Existují i typy, u kterých je nutné řazení úplně rozebrat a lanko vyměnit interně. S tím se setkáme například u typu SRAM NX, GX, XO a další. Když je staré lanko pryč, můžeme řazením protáhnout lanko nové. Nasadíme na něj koncovku bowdenu, nasuneme zkrácený bowden a přidáme koncovku. V tomto stavu dovedeme lanko až k přehazovačce a tam ho zaaretujeme. Tady však výměna ještě nekončí. Na závěr musíme vedení usadit. Za lanka proto několikrát zatáhneme. Povolíme šroub aretující lanko do přehazovačky, lanko správně napneme a poté šroub zase utáhneme. V této fázi zjistíme, jestli byl správně nastaven doraz přehazovačky. Pokud ano, bude nám sedět i indexování řazení a šroubem nastavujícím přehazovačku už jen doladíme její chod. V poslední fázi zkrátíme lanko a ohneme ho tak, aby necinkalo o řetěz nebo výplet kola, a zalisujeme jeho koncovku pomocí kleští. 

Výměna pedálů je celkem jednoduchá a rychlá záležitost. Stačí si zapamatovat směr otáčení při montáži a demontáži a označení pravého a levého pedálu, a máte z poloviny vyhráno. Z nářadí vám postačí pedálový klíč (15 mm), případně u některých typů imbusový klíč (8 mm). Klíč nasadíme na osu pedálu a začneme povolovat. U pravé kliky je směr otáčení při povolování proti směru hodinových ručiček, u levé po jejich směru. Otáčíme, dokud úplně nevyšroubujeme pedály z kliky. 

Při následné montáži opakujeme stejný postup, jen opačným směrem. Pedály jsou označené podle toho, na kterou stranu patří, respektive jaký mají závit, podle anglického názvosloví označující strany „right“ a „left“. R je tedy pro pravý pedál a L pro levý pedál. Vždy před nasazením nových pedálů na kliku naneseme na závit mazací tuk, díky kterému předejdeme například nepříjemnému praskání při jízdě. Směr otáčení při utahování pedálů je samozřejmě opačný než při povolování – tedy po směru hodinových ručiček u pravého pedálu a proti směru u levého pedálu. Zkontrolujeme, zda jsme vše dostatečně utáhli, a otřeme přebytečné mazivo, které se při utahování vytlačilo kolem závitu kliky. A máme hotovo!

Tímto dílem jsme zakončili rychlokurz péče o jízdní kolo. Prošli jsme si nejdůležitější pravidelný servis od jednodušších úkonů, jako je mytí a přezutí kola v prvním díle Jak pečovat o kolo 1/3: Pravidelná údržba, přes kontrolu opotřebovaných prvků v díle druhém Jak pečovat o kolo 2/3: Kontrola opotřebení, a skončili jsme specifičtějšími a náročnějšími úkony, jako je výměna jednotlivých dílů.

Na závěr je nutné podotknout, že ačkoliv se některé procesy mohou zdát snadné, zejména brzdný systém je natolik důležitá část kola, že v případě sebemenší pochybnosti ohledně funkčnosti nebo procesu výměny bude rozhodně lepší, když své kolo svěříte do rukou odborníků, kteří se o něj náležitě postarají. Jedině pokud budete moci všem částem svého kola naplno důvěřovat, budete dohromady fungovat jako správně namazaný stroj!

Tak ať to jezdí!