6 základních typů bojového umění

Všechna bojová umění se vyznačují především tím, že jejich praktikování má řízenou formu a cvičenci se musí naučit projevovat úctu a respekt k soupeři. Pro ty, kteří se bojí kontaktu a střetu s oponentem, jsou vhodná například kata, mezi něž patří karate, taekwondo nebo aikido. Pro bojovější povahy jsou pak ideální různé formy zápasu. Ať už na delší vzdálenosti s kopy a údery (karate kumite, box, kickbox, taekwondo), nebo na krátkou a velmi krátkou vzdálenost (judo, BJJ). 

Nejprve je potřeba si říct, že pokud se jedná o kroužky pro děti nebo začátečníky, bude většina kroužků obsahovat velice podobnou náplň a to tzv. základní úpoly ve formě her. To jsou různá přetahová, přetlaková či odporová cvičení, při kterých se cvičenci učí pracovat jak s vlastní vahou, tak s vahou svého protivníka. To následně využijí právě při daném bojovém umění. Dále je třeba zmínit, že ve většině kroužků lze začít v klasickém sportovním oblečení a až s postupem času koupit speciální oblečení – například kimono (v tomto textu budeme používat označení kimono, ačkoliv je to nepřesný název, kimono je totiž japonský slavnostní zdobený oděv. Při sportu se využívá gi – například judo gi, karate gi a podobně). 

Karate je japonské bojové umění, které se praktikuje většinou v bílém kimonu s páskem. Začátečníci buď ještě nemají žádný pásek, nebo vlastní bílý pásek (záleží na oddílu a stylu karate, který se v oddíle cvičí). Poté se skládají zkoušky pro získání jednotlivých barevných pásků a nakonec zkouška pro ten nejvyšší – černý pásek. Na soutěže je nutnost mít také chrániče. V olympijském karate mají barvu červenou a modrou, stejně jako mají pásky soutěžících sportovců. 

Je možné vybrat si oddíl karate podle toho, na co je trénink zaměřený:

Tradiční forma karate – zde se jedná o praktickou aplikaci technik pro sebeobranu. 

Sportovní forma karate – ta je zaměřena především na přípravu na soutěže. Tato forma je specifická svou střední až dlouhou vzdáleností při boji. To znamená, že soupeři na sebe dosáhnou kopem či úderem (nikoliv úchopem). Obsahuje zejména údery, bloky, kopy, přesuny. Mimo soutěžní karate také páky, škrcení či útoky na vitální body. Soutěží se ve 2 hlavních disciplínách a obě jsou v dětských kategoriích bezkontaktní: 

Kata – sestava technik proti imaginárnímu soupeři. Existuje také kata tým (tým složen ze 2 nebo 3 cvičenců).

Kumite – souboj dvou cvičenců v reálném čase. U dětí a mládeže je kontakt zakázán. Body jsou uděleny za údery či kopy ve vzdálenosti 2–7 cm od zásahové plochy.

Pro děti je ideální kombinace obou disciplín. Na trénincích a při zkouškách na vyšší pásek nikoho žádná disciplína nemine.

Co potřebuje začátečník? 

Na karate je potřeba karate kimono a bílý pásek (v některých školách karate se začíná bez pásku a až po složení zkoušky může cvičenec obléct bílý pás). Pro začátky s kumite je také vhodné pořídit chrániče na ruce a chrániče na zuby. 

Stejně jako karate, i judo pochází z Japonska. Zakladatelé karate i juda byli dokonce blízkými přáteli a karate z juda převzalo systém barevných pásků odlišujících pokročilost cvičenců (tzv. kyu a dan). 

Ač judo a karate vypadají podobně, zásadně se liší. Souboj v judu probíhá na krátkou a velmi krátkou vzdálenost s úchopem za kimono. V judu nejsou povoleny údery a kopy, ale naopak obsahuje značné množství přehodů, strhů, podkopnutí, pák či škrcení. Z tohoto důvodu se také liší kimono na judo a na karate. S ohledem na zmíněné úchopy za límec a rukávy je kimono na judo pevnější a těžší. Zároveň má také na kalhotech zpevnění v oblasti kolen. 

Co potřebuje začátečník?

I na úplné začátky s judem je zásadní mít kimono na judo (judo gi) a bílý pásek. Již na úvodních hodinách dochází k prvním nácvikům úchopu či vychýlení, což nemusí klasické sportovní oblečení ustát. 

Stejně jako karate a judo je i aikido japonským bojovým uměním. Má ale charakter pouze sebeobranný a neútočný. Učí využívat sílu soupeře proti němu samotnému. Obsahuje zejména pádovou techniku, hody a přehody. Údery jsou pouze jako součást techniky hodu a kopy se téměř nevyužívají. Základní nácvik probíhá formou kata ve dvojicích. Soutěže byste však v aikidu hledali jen těžko. Jelikož má tento typ čistě obranný a neútočný charakter, soutěže se v něm nekonají. 

Co potřebuje začátečník?

Na aikido si vystačíte se sportovním oblečením a později s judistickým kimonem vzhledem k úchopům. 

Brazilské jiu-jitsu je sice z Brazílie, avšak s původem v japonském judu. Využívá zejména techniky boje na zemi, tedy na velmi krátkou vzdálenost. Obsahuje páky, škrcení a především způsob, jak se z jednotlivých držení dostat. Probíhají také soutěže a to ve dvou základních disciplínách: GI – v kimonech a NO gi – bez kimon, tedy ve sportovním oblečení zvaném rashguard. Někdy se u těchto zápasů bez kimona můžete setkat také s označením grappling. 

Co potřebuje začátečník?

Na BJJ je potřeba sportovní oblečení, případně i kimono. Existují i speciální kimona na jiu-jitsu. Ta jsou o něco kratší než na judo a dokonce nejsou omezena bílou nebo modrou barvou. Můžete se setkat také s fialovými nebo růžovými.

Taekwondo je korejské bojové umění. V některých technikách se podobá karate a využívá zejména kopy a údery. Údery na hlavu jsou zakázány, kopy jsou ale povoleny. Oddíly teakwonda se sdružují ve dvou hlavních světových federacích: ITF a WTF (olympijské). Mírně se liší pravidly i v některých technikách.

Obdobně jako u karate jsou i v taekwondu hlavní disciplíny:

Poomse – jedná se o sestavy. Nejsou tak oblíbené a líbivé jako v karate a setkáte se s nimi především při zkouškách na vyšší technický stupeň. Probíhají v něm i soutěže, avšak ty nejsou příliš populární. 

Kyorugi – zde jde o boj 2 bojovníků proti sobě. Používají různé techniky a snaží se získat více bodů než soupeř. Lze získat 1 až 3 body za kopy na trup nebo hlavu a za údery na trup. 

Co potřebuje začátečník?

Začátečníci potřebují sportovní oblečení či kimono na taekwondo, tzv. dobok. To se střihem značně líší od kimon na karate a judo. Horní část totiž není kabátková, ale obléká se přes hlavu. Kimono je doplněno páskem v barvě technické vyspělosti. Začátečníci nosí, stejně jako v jiných bojových uměních, bílý pásek. 

Toto bojové umění má v dnešní podobě původ v Anglii. Jedná se o útočné a obranné techniky pouze rukou, nevyužívá se kopů. Tréninky jsou složeny nejen z nácviku techniky, ale z velké části také z rozvoje fyzické kondice a přípravy na zápas.

Soutěže probíhají jak amatérské, tak profesionální. Jsou rozděleny dle pohlaví a hmotnosti sportovce. V amatérských soutěžích je jeden ze soutěžících označen modrou barvou a druhý červenou. Soutěží se na několik kol s krátkou pauzou a vítězem se stává ten, který vícekrát správně zasáhl soupeře. 

Co potřebuje začátečník?

Na trénink boxu je potřeba pouze prodyšné sportovní oblečení, ideálně kraťasy a tričko. Dále je vhodné si pořídit chrániče na zuby, boxerské bandáže na omotání dlaní a zápěstí pod rukavicemi a boxovací rukavice.

Jak je vidět z výčtu jednotlivých bojových umění, tato sportovní aktivita rozvíjí nejen fyzickou zdatnost, ale také disciplínu a techniku. Některá se dokonce mohou hodit i v běžném životě v podobě sebeobrany v krizových situacích. S těmito sporty je poměrně snadné začít, pokud se díváme na stránku vybavení. Stačí pouze sportovní oblečení nebo kimono a chrániče a můžete začít! Rekreačně, časem i třeba s vidinou účasti na soutěžích, jsou tyto sportovní aktivity vhodné nejen pro děti, ale i pro dospělé. Tak s chutí do toho!